|
|
O čem se (ne)mluví. Analýza politického diskurzu o péči během pandemie Covid-19
Homfray, Šárka ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce analyzuje politický diskurz o neformální péči ve sledovaném období, kterým jsou první čtyři pandemické vlny od března roku 2020 do února roku 2022. Autorka analyzuje tři klíčová témata, kterými jsou krizové ošetřovné, distanční výuka a postavení sólo rodičů v pandemii. Diplomová práce vychází z metod kritické diskurzivní analýzy, jak je rozpracoval zejména Norman Fairclough. Cílem je identifikovat obrazy a témata neformální péče, která měla v politickém diskurzu převahu, vyhodnotit míru reflexe genderovanosti neformální péče a propojení politického diskurzu s diskurzy jinými, zejména publicistickým a expertním. V závěru diplomové práce autorka dovozuje účinky analyzovaného diskurzu a hodnotí úroveň politické reprezentace neformálně pečujících.
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, a je neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformální pečující. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je pak narušen princip subsidiarity. Jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení. Tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - respektive taktiky pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři. Dále minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformálních pečujících. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je tak narušen princip subsidiarity, jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení a tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - je to spíše taktika pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Role zdravotně sociálního pracovníka v kontextu dlouhodobé péče.
KREJNÍKOVÁ, Šárka
Dlouhodobá péče patří v současné době mezi aktuální témata a to nejen v souvislosti se stárnutím populace a péčí o osoby se zdravotním postižením, ale také v kontextu péče neformální. Formální dlouhodobá péče zahrnuje zdravotní a sociální služby, dále komunitní služby a institucionální péči včetně léčebných postupů, které slouží k zastavení nebo zvrácení průběhu onemocnění nebo disability. Neformální dlouhodobá péče je poskytována ze strany rodinných příslušníků, přátel či sousedů. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v kontextu poskytování dlouhodobé péče.
|
|
|
Potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek
RÉDLOVÁ, Žaneta
Význam neformální péče narůstá s ohledem na demografické změny ve společnosti a role těchto pečujících je v systému dlouhodobé péče nenahraditelná. Diplomová práce reflektuje aktuální situaci v této oblasti s cílem zmapovat potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek. Teoretická část diplomové práce je opřena o řadu výzkumů, které přinášejí zajímavý pohled na různé oblasti domácí péče s ohledem na aktuální trendy v péči o seniory. Pozornost je také zaměřena na charakteristiku Alzheimerovy choroby a uvedené obce s rozšířenou působností. Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za použití polostrukturovaných rozhovorů s osmi neformálními pečujícími o osoby s Alzheimerovou chorobou ve vybrané lokalitě. S akcentem na dané území byl předmětem výzkumu i rozsah sdílené péče a dostupnost formálních služeb z pohledu samotných pečujících. Analýza dat probíhala metodou zakotvené teorie a výsledkem axiálního kódování je paradigmatický model, který se soustřeďuje kolem centrální kategorie - potřeb neformálních pečujících. Výzkum prokázal, že potřeby neformálních pečujících jsou proměnlivé v závislosti na fázi Alzheimerovy choroby. Zatímco na začátku vyvstávají potřeby spíše informativního charakteru, později se modifikují v důsledku finanční a časové tísně. Zároveň výzkum poukázal na nepřiměřenou nabídku služeb na území ORP Písek a tato skutečnost se promítá do kvality podpůrné sítě. Pečující potřebují vědět, že na to nejsou sami, že existuje člověk nebo služba, která je v případě jejich absence zastoupí.
|
|
|
Příspěvek na péči očima seniorů
ZDĚNOVCOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce se zabývá příspěvkem na péči, a tím jak něj hledí jeho uživatelé nad 65 let, což bylo i jejím prvním výzkumným cílem. Jako druhý cíl mé práce bylo zjistit dostatečnost příspěvku na péči u těchto uživatelů. Pro naplnění cílů této práce byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsem uskutečnila s devíti uživateli sociálních služeb v Sezimově Ústí, kterým je 65 let a více, a kteří pobírají příspěvek na péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám formální a neformální péčí, a především příspěvkem na péči jako takovým. V praktické části jsou vyhodnoceny výpovědi všech informantů, které byly vyhodnoceny pomocí utváření trsů a v poslední řadě shrnutí celé bakalářské práce, zhodnocení splnění stanovených cílů a odpovědi na výzkumné otázky. Tato bakalářská práce může poskytnout informace týkající se významu příspěvku na péči pro seniory a posloužit orgánům státní správy jako ukazatel současného vnímání příspěvku na péči jeho uživateli.
|
|
|
Mezigenerační solidarita v rámci neformální péče
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Problematika péče o nemohoucí seniory se v posledních letech dostává do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. V současné době zajišťuje hlavně rodina. Cílem této práce je zmapovat tuto problematiku a zjistit, jak se péče o nesoběstačného seniora vyvíjela v průběhu let, jaké je postavení pečujícího člena rodiny a zjistit, jakým způsobem mu můžou pomoci ostatní členové rodiny či stát. V současné době se všechny státy potýkají se stárnutím populace. Stejná situace je také v České republice. Je a do budoucna bude velmi důležité zajistit systém péče seniory. Pro funkčnost systému zajištění péče o seniory je pak velmi důležitá podpora pečujících, kteří péči o seniory zajišťují. Tato práce se zabývá problematikou péče o seniory, podporou pečujících o stárnoucí obyvatele a také tématikou, která souvisí se změněnou životního způsobu pečujících osob. Přibližuje problematiku pečovatelství a charakterizuje roli péče, pečovatele i příjemce péče. Tato diplomová práce se věnuje péči rodinných příslušníků o nesoběstačného seniora, zabývá se jak historickým a současným vývojem péče o seniory, tak aktuálními otázkami týkajícími se stárnutí populace či změn života jednotlivých členů v průběhu péče o seniory. V práci je nastíněny možnosti, kterými se péče o seniory bude v budoucnu ubírat. V práci jsou vymezeny pojmy, které s touto problematikou velmi úzce souvisí (např. stáří, stárnutí apod.). V práci jsou popsány také okolnosti, za kterých se osoba stane pečujícím o seniora, podoby formální a neformální péče či potřeby pečujících osob. Práce obsahuje také možná doporučení, která by mohla napomoci při případných změnách systému.
|
|
|
Význam zdravotních služeb pro pečující rodiny
PRACHAŘOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem neformální péče propojené se zdravotními službami. Mnoho lidí ani neví, co vše lze pod zdravotní služby zařadit a také kde je možné kromě nemocnice či lékařů je vyhledat. Často si musí sami zjišťovat informace až v okamžiku, kdy vykonávají péči, což bývá pro ně velmi náročné. Část práce se zaměřuje na neformální péči, kdo ji vykonává, co všechno obnáší. Hlavním cílem praktické části diplomové práce je identifikovat významy zdravotních služeb pro pečující rodiny. Ke zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Co vede člena rodiny stát se neformálním pečovatelem? 2. Co vede pečující rodiny k využití zdravotních služeb pro nesoběstačného člena rodiny? Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování. Rozhovory probíhaly polostrukturovanou formou. Získané údaje byly poté zpracovány metodou vytváření trsů. Na základě získaných výsledků se domnívám, že cíl práce byl naplněn. Pečující rodiny vyhledávají a využívají zdravotní služby v období, když potřebují doplnit svoji péči o odborné úkony. Jedná se například o situaci, kdy osoba se sníženou soběstačností by musela být přemístěna do nemocničního prostředí nebo dokonce do pobytových zařízení, kde je formální péče běžná. Také je vyhledávají tehdy, když chtějí stabilizovat či zlepšit zdravotní stav opečovávané osoby.
|
|
| |
|
|
Porovnání terénních služeb sociální a zdravotní péče o lidi s demencí v České republice a Nizozemí
Rooijakkers, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou péče, která je poskytována lidem s demencí a jejich neformálním pečujícím. Cílem je porovnat pro tuto skupinu pacientů zdravotní péči a nabídku sociálních služeb ve dvou zemích - v České republice a v Nizozemí. V první části je definován syndrom demence, jeho diagnostika, příznaky, léčba a management demence. Navazuje téma paliativní, hospicové péče a eutanazie. Práce také pracuje s pojmem dlouhodobá péče, která je v této práci omezena pouze na terénní část, tedy tu, která je poskytována buďto poskytovatelem zdravotnických služeb anebo sociální službou v prostředí domova pacienta/uživatele služeb. Další část odkazuje na zákony, nařízení a strategické dokumenty, které se k tématu péče o lidi s demencí vztahují. Poslední část teoretického vymezení této diplomové práce popisuje systém zdravotnických a sociálních služeb v Nizozemí včetně odkazu na strategické dokumenty, které péči o lidi s demencí a jejich neformální pečující formují. Empirická část obsahuje zpracování a analýzu kvalitativního výzkumu, který jsem realizovala prostřednictvím rozhovorů přímo s neformálními pečujícími.
|
host ::
RSS.